Norris

Zoologický konec Norrise

26. dubna 2008 v 21:57 | orange-lover
Je tomu sice hpdně dlouho, co nás Norris opustil, ale to mi nebrání, abych vám o něm napsala. Teda, vlastně ne o něm ale o jeho smrti :(
Ještě před jarníma prázdninama (v únoru) mě Norris děsně naštval. Rval se se Snoopym a Mozartem a kluci se ho pak báli. Jenže do separátní klece sem ho dát nemohla (pozn. Norris už bydlel se Snoopym a Mozartem v kleci předtím a docela dlouho), krabice nepřicházela v úvahu a v naší 2. malý kleci by se zbláznil! Když se ale kluci nervali, tak spolu docela vycházeli. Leželi na sobě v hamaku (látková "houpačka", visací postýlka... jak chcete :) , čistili se a tak :)
No ale byl tu problém. Jarní prázdniny. Potkany neměl kdo hlídat a já je musela vzít s sebou do Jeseníků. Norris ještě nebyl tak vychovanej jako kluci a tak jsem ho s sebou nechtěla brát... No a máme souseda, kterej pracuje v zoo, tak ho máma poprosila, aby Noríska skrmil.
Sousedovi jsem dala myšáka i s klecí a vybavením, aby těch posledních pár dní svýho života měl pěknejch :). Mňo a pak jsme vyrazili na jarňáky ... bez Norrise :(
Když jsme se vrátili tak jsem akorát došla pro prázdnou klec. Jasně že jsem byla zvědavá, co ho sežralo, ale nechtěla sem se ptát. Tak se za čas zeptal táta na schůzi baráku. Prej nějakej obrovskej pták :) , kterej bude v zoo k vidění tak už touhle dobou ;)
No a tak skončil Norris, bratr Chucka a nevlastní bratr mejch zlatejch (šedejch) myšáků :(
Měj se tam nahoře krásně, Norí :)

Norris

1. února 2008 v 14:26 | orange-lover
Asi víte, že máme podsouseda Lexu s užovkou jménem Hobza ve které skončil Chuck.

No, na začátku roku 2008 (přesněji 8.1.2008) jsem si domů vzala dalšího myšáka ze stejného vrhu jako by Chuck, který měl jít taky Hobzovi. Právě kvůli sourozenectví
s Chuckem jsem ho pjmenovala Norris :D
← ← ← Norrísek asi týden po první návštěvě u hada
Norris byl hrozně vystrašenej, hlavně proto, že nebyl vůbec ochočenej :( Doma jsem ho dala do klece po Chuckovi, ale snad sem ani nemusela. Norris u nás totiž pobyl jenom asi 5 hodin, protože hnedka večer jsme ho odnesli k Lexovi. Norris nejenže nebyl takovej vítací typ jako Chuck, on ale byl i chytrej. Hnedka vycejtil nebezpečí a uchýlil se do výšek. Lexa se ho pokoušel hadovi shodit, i se mu to povedlo, ale had ho nesežral :( To proto, že Hobza zrovna svlíkal kůži a tak nic neviděl, tudíž ani myšáka :D.
No, prostě si u hada Norris pobyl až do soboty, kdy jsem si ho odnesla zpátky domu. hudák Norísek, takový trauma z toho hada má a bojí se prudkejch pohybů a hrozně piští, když ho beru do ruky. Taky má od Hobzy památku - podrápanej (vlastně pokousanej) ocásek :( No, postupem času co byl u nás se všechno začalo lepšit a začali sme bejt i kamarádi :) Dala sem mu pod klec krabici, aby neměl tak stísněnej prostor a on si dycky pročůral karton a pak ho rozkousal. Když ale utekl, prosila sem tátu, ať řekne Lexovi, že bude mít Hobza potravu.
Tak šel Norris asi po 2 tejdnech zpátky k Hobzovi. Už byl trochu ochočenější a taky se z něj stal trochu vítací typ, takže si čuchnul k Hobzovi a hnedka pak nabral dráhu do výšin terária. Druhý den volá Lexa, že Hobza Norrise už nesežere ať si pro něj dojdu.
No, tak od tý doby mám Norríska doma. zase mi utekl z krabice, tak ho občas nechávám v kleci u Snoopyho a Mozarta a musím s potěšením říct, že se kamaráděj :) I přes skutečnost, že se Norris nenechá vzít do ruky (sám na mě ale vběhne) spolu vycházíme taky skvěle :) Jenže rodiče... :( Chtěj sehnat jinýho hada pro Norrise :( No, já si ho ale spíš nechám :) Je to zlatíško :D
Norris a Snoopy → → → → →
 
 

Reklama