Duševní harmonie II. - průběh období vztahů ;)

6. února 2008 v 21:54 | Oranginka |  Psychologie
Průběh období vztahů
Když se muž a žena do sebe zakoukají a zahoří k sobě láskou = ♂ + ♀ → ♥ pak jejich vztah prochází několika obdobími:

1) Období zamilovanosti
Někteří tomu říkají období iluzí. Vše vidíme ideálně a nádherně. Oba lidé se na sebe těší, všude jsou nejraději spolu, ujišťují se o své lásce, zjišťují že jsou milováni a že milují, konečně jim "někdo" rozumí. Vytvářejí navzájem jeden druhému pocit bezpečí a zázemí a jsou šťastni. Přehlíží, že ten druhý má chybičky, protože jich je málo a určitě se jich brzy zbaví. Pro druhého by udělali všechno - já 0 %, druhý 100 %.
Svým způsobem je to období krásné a nacházíme se v něm rádi. O druhého se bojíme, abychom jej neztratili a doufáme, že to takhle bude napořád.

2) Období zklamání
Je to období procitnutí z iluzí a oplakávání, období zraňování a bolestí. Zjišťujeme, že u druhého chybičky stále zůstávají, ba co víc - ukazují se jako chyby. Romantické představy o krásném vztahu se hroutí. Zjišťujeme, že druhý nás svým jednáním často zraňuje a už to není jako dřív. Začínáme se tomu bránit a postupně dojdeme k situaci - já 100 %, druhý 0 %. Muž i žena toto období prožívají trochu rozdílně a i čas může být rozdílný. Toto období má několik částí...

a) období popírání
Jsme překvapeni a nemůžeme uvěřit tomu, že ten druhý najednou jedná nějak jinak - sobecky. Zdá se nám to jako přelud, považujeme to za mýlku s očekáváním, že se tak už nestane. Obáváme se, aby se to neopakovalo. Na chvíli se to srovná, ale jak jde čas, občasné konflikty se vyskytují častěji a my jsme stále více zklamáni. Dřív to bylo tak krásné a teď? Snad to je přeci jen nějaká vyjímka a brzy se to opět spraví...

b) období hledání "příčiny" - kdo (co) za to může
Začneme hledat příčiny, proč se náš vztah zhoršil, kde se stala chyba. Proč došlo k narušení našeho dříve tak krásného vztahu? V čem je ten zakopaný pes? Už si nějak nerozumíme, ale jak to je možné? Čím to je, že ten druhý už mě nemá (tolik) rád? Může za to to či ono, nebo ten či onen, ta či ona. Nebo že by hormony? Po nějakém čase to vypadá, že příčinu, či příčiny jsme konečně našli...

c) období hledání "řešení"
A tak hledáme, co udělat, aby to zase fungovalo. Setkáváme se s různými metodami a návody, které po vyzkoušení možná stav na chvílí zlepší, ale nakonec přece jen selžou. V hledání nepřestáváme, přece musí něco existovat, co pomůže...
Budeme se chovat pěkně..., možná by poradil psycholog..., u známých pomohlo..., najdu si lépe placenou práci...

d) období rezignace
Přestáváme hledat řešení s tím, že se nějak smíříme se situací. Nastává stav, kdy buď se rozejdeme, nebo budeme vedle sebe dál existovat jen jako jedinci...
Kam jsme to jen došli? Stejně už nic nenajdu, co by náš vztah zlepšilo a kdo ví zda by vůbec něco zabralo. Ještě že mi rozumí kámoši, oni jsou na tom podobně. Zkusím se zabývat něčím jiným, co mi aspoň trochu udělá radost...

Do této chvíle je tento proces přirozený, zahořeli jsme láskou a končíme skoro bez lásky.

3) Období zralé lásky
Toto období je obdobím budování. Nejedná se už o přirozený proces.
Je to období budování vztahu lásky, nestačí ji jen udržovat. Většina lidí do tohoto období nevstoupí. Možná nechtějí, nevědí jak, netuší, že je možno vytvořit opravdový vztah, kdy budeme k sobě prožívat vztah zralé lásky. Buď tedy zůstanou vedle sebe jako individuální jedinci, nebo se rozejdou. Neexistuje absolutní návod, jak se do tohoto období dostat, spíš jen je potřeba si uvědomovat několik skutečností:
a) Naučme se partnera či partnerku přijímat bezpodmínečně. To je těžké, většinou to ani neumíme a nejsme schopni to umět. Nepovedlo se něco druhému? Zkazil něco? Prohrál? Nebo naopak se mu něco povedlo? Vyhrál? Stále jej přijímejme, jako by se zas tak moc nestalo. Prostě partnera či partnerku přijímejme ne podle výkonu (co dokáže nebo nedokáže), ale z důvodu osobnosti, kterou milujeme a máme rádi. Nakonec každý něco umí a cosi zase neumí, a každý je "originál".
b) Přijímejme partnera či partnerku bez snahy je změnit podle své představy. Manželství není polepšovna.
c) Partner či partnerka nikdy nenaplní úplně mé přání, nebo potřeby. Ani já nejsem schopen naplnit na 100% přání či potřeby toho druhého. Smiřme se s tím, nevyžadujme to, ani to nezkoušejme, tady stoprocentnost neexistuje.
d) Partner či partnerka mě občas zraní, prostě nikdo není dokonalý a tak i já občas zraním toho druhého. I s tím se musíme smířit. Proto se naučme odpouštět - odpuštění dávat i odpuštění přijímat. Obojí potřebujeme. A když odpustíme, tak bez jakýchkoli nároků, jinak by se jednalo jen o vyrovnávání účtů. Tady naopak musí existovat stoprocentnost - úplné odpuštění.
e) Buďme zranitelní..., nestavějme zdi a stavějme mosty.
f) Odmítejme citové vydírání (jestli mě máš rád, tak...) a manipulování...
g) Konečný stav - já 50 %, druhý 50 %.
h) Projevujme partnerovi či partnerce to, co potřebuje přirozeně. Muži - projevujte ženám lásku, potřebují ji. Ženy - projevujte mužům úctu, potřebují ji.
i)... ...a další.
Láska je princip, který musíme chtít přijmout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nellinka Nellinka | 8. června 2008 v 11:14 | Reagovat

Láska :-DDDD Proč mi to nic neříká :DD:D:D Muaa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.